Moje poznámka Jsme svědky sebevraždy České televize? vyvolala značný ohlas. Čtenář JK ji ve zkrácené formulaci poslal do Britských listů a odtamtud se rozběhla do internetových diskusí. Na DIGIZONE.CZ na ni velmi fundovaně reagoval čtenář BOM, jehož příspěvek jsem si dovolil níže zkopírovat pro případ, že by z původního zdroje "náhodou" zmizel:
BOM píše:
Je mi to lito, ale mohu s pravdepodonosti hranicici s jistotou konstatovat, ze v pripade zahajeni provozu tohoto radaru v pasmu 3 cm dojde za nekterych situaci k silnemu ruseni satelitniho prijmu prakticky v cele ceske kotline i na Morave. Take bych se chtel ohradit proti "expertize" Jarka Glisnika, ktery, jak znamo, nema se sirenim elektromagnetickych vln v techto pasmech zadne hlubsi zkusenosti.
Provoz radaru nejenze zlikviduje cas od casu provoz znacneho mnozstvi mikrovlnnych spoju bod - bod v uvedenem kmitoctovem pasmu (v tomto pasmu jsou dnes, prevazne pro lokalni ucely zajisteni konektivity malych provozovatelu internetu) provozovany tisice spoju), tak i individualni satelitni prijem. Jak k tomu dojde: predevsim je treba si uvedomit, jak vypada zapojeni mikrovlnne hlavicky jak pro prijem satelitniho vysilani, tak i vetsiny prijimacu takoveho mikrovlnnych spoju. Z duvodu minimalizace sumoveho cisla takoveho prijimace je na vstupu zarazen nizkosumovy zesilovac, a to prevazne dvoustupnovy, navic, z duvodu eliminace ztrat, ktere by prinasel vstupni mikropaskovy filtr, prakticky bez jakekoli selektivity - vstupni obvod pouze prizpusobuje jalovou vstupni impedanci GaAs FETu k nizke realne impedanci prechodu vlnovod - mikropaskovy obvod. Teprve za timto neladenym vstupnim zesilovacem nasleduje mikropaskovy filtr, zarazeny ovsem predevsim pro vylouceni zrcadloveho prijmu, ktery by zhorsoval sum prijimace, nasleduje dalsi zesilovac a teprve za nim smesovac do mezifrekvencniho pasma L. Pokud se na vstup takoveho LNB privede silny signal o urovni desitek a stovek mV jen o nekolik stovek MHz mimo spektrum prijimanych signalu, zpusobi s urcitosti zahlceni vstupniho zesilovace a krizovou modulaci uzitecnych vstupnich signalu (v tom lepsim pripade) a zabrani prijmu. V tom horsim pripade bude vstupni vykon tak velky, ze zpusobi zniceni nizkosumovych vstupnich tranzistoru.
Reknete si jiste: jak je mozne, aby se na vstup tohoto prijimaciho konvertoru dostal takto silny signal, kdyz paprsek radaru miri jinam, nez prijimaci antena satelitniho prijimace a navic diky pozemskym prekazkam na sebe nevidi? Jednoduse: mikrovlnny signal v tomto pasmu se intenzivne odrazi od hydrometeoru - cesky od destovych a snehovych mraku. Jen diky tomu muzete napriklad videt predpoved pocasi, kde radar relativne maleho vykonu jednotek Wattu (oproti tomuto Megawattovemu monstru) vysila smerem do mraku a dostava od nich odrazy. Jak se kazdy muze presvedcit na strankach CHMU, relativni odrazivost techto objektu kolisa v pres 60dB, takze signal, vysilany smerem do mraku (predevsim v pripade intenzivni, vysoke bourkove oblacnosti) se vraci zpet k zemi nekdy v ohromujicich silach. A protoze na techto objektech dochazi vzhledem ke tvaru destovych kapek k odrazu prevazne smerem k zemi, bude i jen od mraku odrazeny signal strategickeho radaru tak silny, ze muze a v praxi take obcas s jistotou zpusobi likvidaci satelitniho prijmu i s moznosti zniceni satelitnich konvertoru. To, co zde o mikrovlnne odrazivosti mraku rikam, neni zadna teorie, ale fakt, ktery radioamateri, pracujici na kmitoctech v oblasti 10368MHz, davno vyuzivaji pro sva daleka spojeni az do vzdalenosti okolo 1000 km prave s vyuzitim odrazu svych malych vysilacu o vykonu jednotek wattu. Uroven elektromagnetickeho pole, ktere se na zemsky povrch vrati odrazem od kupovite bourkove oblacnosti bude dokonce tak silne, ze muze v oblastech, cca do vzdalenosti 200 km vychodne od radarove zakladny atakovat hygienicke limity.
V praxi tedy dojde k tomu, ze vzajemne ruseni pravdepodobne nevznikne v pripade modreho nebe, ale v pripade silne oblacnosti, prevazne nad Ceskomoravskou vysocinou, je intenzivni ruseni jak satelitniho prijmu, tak i mikrovlnnych spoju v pasmu 10GHz, prakticky jiste. Za zhorsenou bezpecnostni situaci tak navic zaplatime jeste vypadky satelitniho prijmu a internetove konektivity, protoze predevsim v mensich sidlech je dnes tato konektivita zavisla na spolehlivem provozu mikrovlnnych linek primo v kmitoctovem pasmu, ktere bude tento strategicky radar vyuzivat. Prosim vezmete tuto informaci na vedomi jako fakt.
6.9.07
Nemocnice, pražská sídliště - a radar
Pokud přijmeme vládní tezi o darebácké Koreji, která se (bůhvíproč) bude snažit svou jedinou bombu vystřelit na USA západním směrem, nevyhneme se tomu, že XBR radar v Brdech musí mířit na východ a na sever. A v takovém případě buď hlavní paprsek radaru, nebo některý z postranních laloků, nutně budou mířit směrem na Prahu. A co na to Praha?
V článku na BL "Radar XBR Brdy - Technická analýza" jsou přesvědčivě vypočteny parametry XBR radaru. Zvláštností jeho velké antény je dálkový rozměr t.zv. Fresnelovy zóny, která v případě uvažovaného radaru Brdy sahá až do vzdálenosti asi 42 km. V této zóně je zachováno téměř plné soustředění vyzářené energie a svazek se formuje až v jejím konci. Útlum atmosféry na dálkách do 100 km můžeme zanedbat, protože nízko nad Zemí činí pouze 0,01 dB/km. V dálce kolem 40 km tak bude mít svazek průměr asi 50 m a plochu průřezu 2000 m2. Na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku velmi vysoká hustota vysokofrekvenčního výkonu 85 W/m2 (střední), resp. 2250 W/m2 (impulsní). To je hodnota, která může být nebezpečná pro člověka, ale s jistotou je smrtící pro mnoho citlivých elektronických přístrojů.
Kdyby se Praha skládala jen z Jánského vršku, byla by to pro Čechy dobrá zpráva, vlivem XBR radaru by se ODS konečně chovala konzistentně (to znamená, že vedení ODS by bylo impotentní nejen duševně jako dosud, ale působením radaru by se stalo impotentním i fyzicky).
Ale, bohužel, do 40 km od radaru spadá i řada velkých sídlišť v Praze a na jejím jihozápadním okraji. Do této zóny spadají i velké nemocnice, jako Motol a Homolka. Problém je, že v nich se provozuje mnoho citlivých elektronických přístrojů. Jen namátkou uvedu počítačovou tomografii, nukleární magnetickou rezonanci, různé ultrazvuky a podobně. Co z nich zbyde, když se do nich "opře" radar s impulsním výkonem 4,5 MW? Budou kvalitně a spolehlivě fungovat? Na to vláda odpovědět odmítá a možná, že je to dobře.
Vedlo by to totiž k mnoha dalším otázkám, jako:
- kdo a z čeho bude platit opravy a odstínění těchto přístrojů? A je to vůbec možné?
- kdo bude právně odpovědný za případná poškození pacientů, pokud přístroje zasažené radarem selžou?
- jak se budou cítit lékaři, až pacienty v nemocnici budou léčit, a přitom je současně pobytem v nemocnici budou ohrožovat rakovinou?
V článku na BL "Radar XBR Brdy - Technická analýza" jsou přesvědčivě vypočteny parametry XBR radaru. Zvláštností jeho velké antény je dálkový rozměr t.zv. Fresnelovy zóny, která v případě uvažovaného radaru Brdy sahá až do vzdálenosti asi 42 km. V této zóně je zachováno téměř plné soustředění vyzářené energie a svazek se formuje až v jejím konci. Útlum atmosféry na dálkách do 100 km můžeme zanedbat, protože nízko nad Zemí činí pouze 0,01 dB/km. V dálce kolem 40 km tak bude mít svazek průměr asi 50 m a plochu průřezu 2000 m2. Na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku velmi vysoká hustota vysokofrekvenčního výkonu 85 W/m2 (střední), resp. 2250 W/m2 (impulsní). To je hodnota, která může být nebezpečná pro člověka, ale s jistotou je smrtící pro mnoho citlivých elektronických přístrojů.
Kdyby se Praha skládala jen z Jánského vršku, byla by to pro Čechy dobrá zpráva, vlivem XBR radaru by se ODS konečně chovala konzistentně (to znamená, že vedení ODS by bylo impotentní nejen duševně jako dosud, ale působením radaru by se stalo impotentním i fyzicky).
Ale, bohužel, do 40 km od radaru spadá i řada velkých sídlišť v Praze a na jejím jihozápadním okraji. Do této zóny spadají i velké nemocnice, jako Motol a Homolka. Problém je, že v nich se provozuje mnoho citlivých elektronických přístrojů. Jen namátkou uvedu počítačovou tomografii, nukleární magnetickou rezonanci, různé ultrazvuky a podobně. Co z nich zbyde, když se do nich "opře" radar s impulsním výkonem 4,5 MW? Budou kvalitně a spolehlivě fungovat? Na to vláda odpovědět odmítá a možná, že je to dobře.
Vedlo by to totiž k mnoha dalším otázkám, jako:
- kdo a z čeho bude platit opravy a odstínění těchto přístrojů? A je to vůbec možné?
- kdo bude právně odpovědný za případná poškození pacientů, pokud přístroje zasažené radarem selžou?
- jak se budou cítit lékaři, až pacienty v nemocnici budou léčit, a přitom je současně pobytem v nemocnici budou ohrožovat rakovinou?
Jsme svědky sebevraždy České televize?
Jsme svědky sebevraždy, kterou na sobě páchají Česká televize, UPC a další televizní společnosti?
Česká televize se pokouší ovlivnit veřejné mínění ve prospěch amerického XBR radaru v Brdech. Paradoxní je, že kdyby byl radar opravdu postaven, po technické stránce by to v ČR znamenalo konec všech televizí šířených přes satelit, tedy i konec ČT. Aspoň pro tu část diváků, kteří se po vypnutí analogových vysílačů stanou závislými na satelitním příjmu.
Příměr pro netechniky: Každý si pamatuje blýskavou kouli z diskotéky. Co se stane, když na ni zamíříme bodovým reflektorem? Samozřejmě začne házet odlesky do celého prostoru. A co se stane, když namísto blýskavé koule budeme mít pohybující se letadlo, na které budeme svítit pořádně silným paprskem radaru? Stane se totéž, "odlesky" radarového signálu se budou odrážet do celého okolí. A protože to je mimořádně silný radar, budou i ty odlesky patřičně silné! Problém je v tom, že na zemi pod letadlem jsou tisíce satelitních parabol, do kterých ty radarové odlesky budou pražit. A protože radar pracuje na stejné frekvenci, na kterou jsou naladěny ty paraboly, satelitní přijímače se úplně zahltí a přestanou fungovat. Samozřejmě neuvažujeme o případu, že by do paraboly radarový paprsek vniknul přímo (třeba z bočního laloku antény) - to by přijímač patrně vůbec nepřežil.
Vysvětlení pro polotechniky: Satelity se nacházejí na jihozápadní obloze ve vzdálenosti asi 36000 km a vysílají výkonem typicky 800W. Když se v odpovídajícím místě oblohy objeví letadlo o efektivní ploše 100 m2 a vzdálené 40 km, bude se od něj paprsek radaru odrážet stejně, jako kdyby tam namísto letadla letěl vysílač se špičkovým impulsním výkonem 225000W, resp. se středním výkonem 8500W. Jinými slovy: ve stejném frekvenčním pásmu X budeme mít vedle sebe dva vysílače, přičemž ten rušivý bude asi 1000x blíž a 10x (v impulsu dokonce skoro 300x) silnější.
Podrobnosti pro techniky: V článku http://www.blisty.cz/2007/9/6/art36097.html je proveden výpočet modelové situace. Radar XBR vysílá v pásmu 3 cm (8 až 12,4 GHz) se středním výkonem nejméně 170 kW, špičkový výkon v impulsu až 4,5 MW. Střední efektivní vyzářený výkon bude 120 dBW, takže na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku hustota vysokofrekvenčního výkonu 2250 W / m2 (impulsní). Boeing 747-200 má efektivní plochu 300 až 500 m2. Podle Britských listů (http://www.blisty.cz/art/36007.html) přelet letadla vyvolá například v Příbrami intenzitu elektromagnetického pole kolem 5,27 W/m2, což je přes polovinu (!) bezpečnostní normy pro člověka.
Česká televize se pokouší ovlivnit veřejné mínění ve prospěch amerického XBR radaru v Brdech. Paradoxní je, že kdyby byl radar opravdu postaven, po technické stránce by to v ČR znamenalo konec všech televizí šířených přes satelit, tedy i konec ČT. Aspoň pro tu část diváků, kteří se po vypnutí analogových vysílačů stanou závislými na satelitním příjmu.
Příměr pro netechniky: Každý si pamatuje blýskavou kouli z diskotéky. Co se stane, když na ni zamíříme bodovým reflektorem? Samozřejmě začne házet odlesky do celého prostoru. A co se stane, když namísto blýskavé koule budeme mít pohybující se letadlo, na které budeme svítit pořádně silným paprskem radaru? Stane se totéž, "odlesky" radarového signálu se budou odrážet do celého okolí. A protože to je mimořádně silný radar, budou i ty odlesky patřičně silné! Problém je v tom, že na zemi pod letadlem jsou tisíce satelitních parabol, do kterých ty radarové odlesky budou pražit. A protože radar pracuje na stejné frekvenci, na kterou jsou naladěny ty paraboly, satelitní přijímače se úplně zahltí a přestanou fungovat. Samozřejmě neuvažujeme o případu, že by do paraboly radarový paprsek vniknul přímo (třeba z bočního laloku antény) - to by přijímač patrně vůbec nepřežil.
Vysvětlení pro polotechniky: Satelity se nacházejí na jihozápadní obloze ve vzdálenosti asi 36000 km a vysílají výkonem typicky 800W. Když se v odpovídajícím místě oblohy objeví letadlo o efektivní ploše 100 m2 a vzdálené 40 km, bude se od něj paprsek radaru odrážet stejně, jako kdyby tam namísto letadla letěl vysílač se špičkovým impulsním výkonem 225000W, resp. se středním výkonem 8500W. Jinými slovy: ve stejném frekvenčním pásmu X budeme mít vedle sebe dva vysílače, přičemž ten rušivý bude asi 1000x blíž a 10x (v impulsu dokonce skoro 300x) silnější.
Podrobnosti pro techniky: V článku http://www.blisty.cz/2007/9/6/art36097.html je proveden výpočet modelové situace. Radar XBR vysílá v pásmu 3 cm (8 až 12,4 GHz) se středním výkonem nejméně 170 kW, špičkový výkon v impulsu až 4,5 MW. Střední efektivní vyzářený výkon bude 120 dBW, takže na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku hustota vysokofrekvenčního výkonu 2250 W / m2 (impulsní). Boeing 747-200 má efektivní plochu 300 až 500 m2. Podle Britských listů (http://www.blisty.cz/art/36007.html) přelet letadla vyvolá například v Příbrami intenzitu elektromagnetického pole kolem 5,27 W/m2, což je přes polovinu (!) bezpečnostní normy pro člověka.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)