Česká televize se pokouší ovlivnit veřejné mínění ve prospěch amerického XBR radaru v Brdech. Paradoxní je, že kdyby byl radar opravdu postaven, po technické stránce by to v ČR znamenalo konec všech televizí šířených přes satelit, tedy i konec ČT. Aspoň pro tu část diváků, kteří se po vypnutí analogových vysílačů stanou závislými na satelitním příjmu.
Příměr pro netechniky: Každý si pamatuje blýskavou kouli z diskotéky. Co se stane, když na ni zamíříme bodovým reflektorem? Samozřejmě začne házet odlesky do celého prostoru. A co se stane, když namísto blýskavé koule budeme mít pohybující se letadlo, na které budeme svítit pořádně silným paprskem radaru? Stane se totéž, "odlesky" radarového signálu se budou odrážet do celého okolí. A protože to je mimořádně silný radar, budou i ty odlesky patřičně silné! Problém je v tom, že na zemi pod letadlem jsou tisíce satelitních parabol, do kterých ty radarové odlesky budou pražit. A protože radar pracuje na stejné frekvenci, na kterou jsou naladěny ty paraboly, satelitní přijímače se úplně zahltí a přestanou fungovat. Samozřejmě neuvažujeme o případu, že by do paraboly radarový paprsek vniknul přímo (třeba z bočního laloku antény) - to by přijímač patrně vůbec nepřežil.
Vysvětlení pro polotechniky: Satelity se nacházejí na jihozápadní obloze ve vzdálenosti asi 36000 km a vysílají výkonem typicky 800W. Když se v odpovídajícím místě oblohy objeví letadlo o efektivní ploše 100 m2 a vzdálené 40 km, bude se od něj paprsek radaru odrážet stejně, jako kdyby tam namísto letadla letěl vysílač se špičkovým impulsním výkonem 225000W, resp. se středním výkonem 8500W. Jinými slovy: ve stejném frekvenčním pásmu X budeme mít vedle sebe dva vysílače, přičemž ten rušivý bude asi 1000x blíž a 10x (v impulsu dokonce skoro 300x) silnější.
Podrobnosti pro techniky: V článku http://www.blisty.cz/2007/9/6/art36097.html je proveden výpočet modelové situace. Radar XBR vysílá v pásmu 3 cm (8 až 12,4 GHz) se středním výkonem nejméně 170 kW, špičkový výkon v impulsu až 4,5 MW. Střední efektivní vyzářený výkon bude 120 dBW, takže na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku hustota vysokofrekvenčního výkonu 2250 W / m2 (impulsní). Boeing 747-200 má efektivní plochu 300 až 500 m2. Podle Britských listů (http://www.blisty.cz/art/36007.html) přelet letadla vyvolá například v Příbrami intenzitu elektromagnetického pole kolem 5,27 W/m2, což je přes polovinu (!) bezpečnostní normy pro člověka.
Žádné komentáře:
Okomentovat