24.11.07
Julínek a hazardní hry
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydalo propagační brožurku "NÁVOD NA POUŽITÍ ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2008", kterou se lze stáhnout zde http://www.mzcr.cz/index.php?clanek=2878. Z ní si zájemce může vyvodit, že zdražením léků a regulačními poplatky nás ministr Julínek trestá za to, že Češi moc sázejí v hazardních hrách.
Krutý žert
Ministerstvy zdravotnictví se podařil hodně cynický žert.
Je jím limit poplatků na léky a regulační poplatky. Aby se národ nebouřil a aby se zajistila jakás-takás politická průchodnost, je zdražení léků vždy prezentováno s tvrzením, že v žádném případě nedopadne na ty sociálně nejslabší. Podívejme se tedy podrobněji, jak to s tím limitem vlastně je:
1) Na regulační poplatky i na doplatky na léky je společný roční limit 5.000,- Kč.
2) Do limitu se nezapočítávají:
- regulační poplatky za hospitalizaci.
- doplatky za léky, jejichž úhrada je nižší než 30% maximální ceny léku.
3) Do limitu se započítávají doplatky na léky pouze ve výši doplatku na nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou a stejnou lékovou formou.
Překlad do češtiny:
Za pobyt v nemocnici zaplatíte v každém případě, ale do limitu se vám to počítat nebude.
Za levné léky (jakých je většina) zaplatíte v každém případě, ale do limitu se vám to počítat nebude.
Za léky s úhradou větší než 30% zaplatíte, ale do limitu se vám to započítá jen jako nejlevnější lék v dané skupině (bez ohledu na to, že pro vás třeba vůbec nemusí být vhodný).
Kontrolní otázka:
Odhadněte, kolik procent z toho, co ročně zaplatíte za léky, se vám doopravdy započítá do limitu?
[odpověď si každý koncem roku může zjistit ve své peněžence]
Pramen:
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb, který vyšel ve Sbírce zákonů, částka 85 a je dostupný na http://web.mvcr.cz/sbirka/2007/zakon_10.html#castka_85; strana 3221 a zejména text, následující za nadpisem § 16b "Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely".
Je jím limit poplatků na léky a regulační poplatky. Aby se národ nebouřil a aby se zajistila jakás-takás politická průchodnost, je zdražení léků vždy prezentováno s tvrzením, že v žádném případě nedopadne na ty sociálně nejslabší. Podívejme se tedy podrobněji, jak to s tím limitem vlastně je:
1) Na regulační poplatky i na doplatky na léky je společný roční limit 5.000,- Kč.
2) Do limitu se nezapočítávají:
- regulační poplatky za hospitalizaci.
- doplatky za léky, jejichž úhrada je nižší než 30% maximální ceny léku.
3) Do limitu se započítávají doplatky na léky pouze ve výši doplatku na nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou a stejnou lékovou formou.
Překlad do češtiny:
Za pobyt v nemocnici zaplatíte v každém případě, ale do limitu se vám to počítat nebude.
Za levné léky (jakých je většina) zaplatíte v každém případě, ale do limitu se vám to počítat nebude.
Za léky s úhradou větší než 30% zaplatíte, ale do limitu se vám to započítá jen jako nejlevnější lék v dané skupině (bez ohledu na to, že pro vás třeba vůbec nemusí být vhodný).
Kontrolní otázka:
Odhadněte, kolik procent z toho, co ročně zaplatíte za léky, se vám doopravdy započítá do limitu?
[odpověď si každý koncem roku může zjistit ve své peněžence]
Pramen:
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb, který vyšel ve Sbírce zákonů, částka 85 a je dostupný na http://web.mvcr.cz/sbirka/2007/zakon_10.html#castka_85; strana 3221 a zejména text, následující za nadpisem § 16b "Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely".
15.11.07
Referendum k radaru bude !
Strana zelených ohlásila, že uspořádá vnitrostranické referendum k umístění amerického radaru. Zmiňují se o tom Literárky v síti http://www.literarky.cz/index.php?p=clanek&id=4527.
Bude to první referendum, uspořádané "zdola", proti vůli stranických špiček.
Stranu jednoho modrozeleného mužíka moc rád nemám, ale tímhle mne příjemně zaskočili.
Bude to první referendum, uspořádané "zdola", proti vůli stranických špiček.
Stranu jednoho modrozeleného mužíka moc rád nemám, ale tímhle mne příjemně zaskočili.
10.11.07
3.10.07
Komu k užitku?
Míra Topolánek mě dneska zase zvedl ze židle.
Přesněji řečeno, nikoliv on sám. On jen papouškuje naučené ideologické fráze o tom, že až konečně zavedeme školné na vysokých školách, všude rázem bude lépe a utopíme se v blahobytu. Co mě vytáčí, je ta nemyslící klaka přidržtašků a novinářů, proti kterým žumpa zase není až tak sprosté slovo. Proč je pokládám za hlupáky? Ukažme si naprosto reálná fakta.
Příklad 1
Konkrétní fakulta humanitních věd na konkrétní vysoké škole má dnes 78 studentů. Pokud Topolánek zavede školné ve výši 10.000 Kč na hlavu a rok, jak o tom dnes snil při zahajování akademického roku, tato škola získá na školném ročně 780 tisíc brutto. Když si představím, že se někdo o výběr školného a o jeho vymáhání bude muset starat a když budu předpokládat, že ten někdo bude mít průměrný plat (k dnešnímu dni 21 tisíc měsíčně), zaplatí se za výběr školného (včetně sociálního a zdravotního pojištění a mírné režie) kolem 33 tisíc Kč měsíčně, ročně tedy 394 tisíce. Kolik si toho za zbývajících 386 tisíc fakulta pořídí? Počítáte správně, nanejvýš jednoho dalšího docenta. (Poznámka: docentský plat je pod celostátní průměrnou mzdou.) Mimochodem - za to, co nás bude stát letecké hlídkování nad Pobaltím, bychom pořídili školné pro 641 takových fakult.
Příklad 2
Dobře zavedená a fungující technická fakulta, jako jediná v ČR produkuje odborníky zaměřené na dopravu. K dnešnímu dni má 1.653 studenty a obrat přes 80 mil. Kč ročně. Z toho přes polovinu (skoro 60%) představují výdělky za vědecko-výzkumné projekty pro náš průmysl. Po zavedení školného tato fakulta získá na školném kolem 16 mil. Kč ročně, což je necelých 20% obratu a pouhá třetina toho, co si dnes fakulta vydělává odbornou prací. Jsem přesvědčen, že tu fakultu to moc nevytrhne. Mimochodem - za to, co nás stojí nepotřebný Senát, bychom pořídili školné pro 75 takových fakult.
Výhody a nevýhody
Jaké tedy jsou výhody, které hovoří pro zavedení školného? Blouznivci věří, že když si studenti budou muset za vzdělání platit, budou také požadovat zvýšenou kvalitu výuky. Zní to rozumně, ale jen pro toho, kdo neví, jak dopadly soukromé střední školy. Dnes je všeobecně známo, že na mnoha soukromých středních školách (čest výjimkám!) si lze doklad o vzdělání jednoduše zaplatit a že jejich maturitní doklad by mohl získat i medvěd brtník, kdyby měl dostatečně movitého tatínka. Takže si myslím, že šance jsou tak 50:50. Pokud existují ještě další výhody, tak o nich nevím.
Zato nevýhod je celá nůše. V první řadě jsou to studenti sami: studium, má-li se dělat pořádně, je tvrdá dřina. Budeme-li na studentech chtít, aby si při studiu ještě vydělávali, nemůže se to na kvalitě studia projevit pozitivně. (Jediná výjimka: studentky němčiny a anglistiky se mohou prostituovat a přitom souběžně od svých zákazníků získat jazykovou praxi.) Druhá nevýhoda je na straně zaměstnavatelů: už dnes některé obory netáhnou, ale společnost je pro své fungování potřebuje. Nic na světě nepřinutí mladé lidi, aby šli studovat obor, ve kterém si po absolvování nevydělají ani na zaplacení úroků z půjček, které si na vzdělání vzali. Nakonec to dopadne, jako u většiny řemeslnických oborů, které jsme si v ideologické zaslepenosti úspěšně rozprášili. Nebo vy snad víte, kde sehnat mladé soustružníky, svářeče, zámečníky?!
Komu k užitku
Proč tedy MT a jeho tupá klaka tlučou na zavedení školného? Komu to prospěje? Školám moc ne, to už jsme si spočítali. Studentům samým spíše také ne. Nám ostatním se to vrátí spíše negativně, ve zhoršené kvalitě vzdělání.
Jediný, komu to přinese zisk, jsou banky. Jen si vynásobte školné řádově 10 tisíc, krát doba studia, krát počet studentů. Najednou zjistíte, jak úžasný byznys to je! Je to byznys skoro srovnatelný se současnou vlnou hypoték. Navíc je málo rizikový (žádný student nebude cíleně spekulovat na to, aby se stal nezaměstnaným) a hlavně - jde o nevyčerpatelný zdroj, který se bude rok co rok obnovovat z přílivu nových studentů!
Poučení
Milí studenti, většina z vás je pravicového smýšlení. Mnoho z vás se nechává zblbnout propagandou a jednoduchými ideologickými hesly. Budete-li volit, koho dnes volíte a budete-li stát o zavedení školného, jak dnes stojíte, určitě se ho dočkáte. Dobře vám tak! Odměnou vám bude vědomí, že ze svých úroků živíte několik vyžraných bankéřů a platíte jim hezký život na Bahamách.
Přesněji řečeno, nikoliv on sám. On jen papouškuje naučené ideologické fráze o tom, že až konečně zavedeme školné na vysokých školách, všude rázem bude lépe a utopíme se v blahobytu. Co mě vytáčí, je ta nemyslící klaka přidržtašků a novinářů, proti kterým žumpa zase není až tak sprosté slovo. Proč je pokládám za hlupáky? Ukažme si naprosto reálná fakta.
Příklad 1
Konkrétní fakulta humanitních věd na konkrétní vysoké škole má dnes 78 studentů. Pokud Topolánek zavede školné ve výši 10.000 Kč na hlavu a rok, jak o tom dnes snil při zahajování akademického roku, tato škola získá na školném ročně 780 tisíc brutto. Když si představím, že se někdo o výběr školného a o jeho vymáhání bude muset starat a když budu předpokládat, že ten někdo bude mít průměrný plat (k dnešnímu dni 21 tisíc měsíčně), zaplatí se za výběr školného (včetně sociálního a zdravotního pojištění a mírné režie) kolem 33 tisíc Kč měsíčně, ročně tedy 394 tisíce. Kolik si toho za zbývajících 386 tisíc fakulta pořídí? Počítáte správně, nanejvýš jednoho dalšího docenta. (Poznámka: docentský plat je pod celostátní průměrnou mzdou.) Mimochodem - za to, co nás bude stát letecké hlídkování nad Pobaltím, bychom pořídili školné pro 641 takových fakult.
Příklad 2
Dobře zavedená a fungující technická fakulta, jako jediná v ČR produkuje odborníky zaměřené na dopravu. K dnešnímu dni má 1.653 studenty a obrat přes 80 mil. Kč ročně. Z toho přes polovinu (skoro 60%) představují výdělky za vědecko-výzkumné projekty pro náš průmysl. Po zavedení školného tato fakulta získá na školném kolem 16 mil. Kč ročně, což je necelých 20% obratu a pouhá třetina toho, co si dnes fakulta vydělává odbornou prací. Jsem přesvědčen, že tu fakultu to moc nevytrhne. Mimochodem - za to, co nás stojí nepotřebný Senát, bychom pořídili školné pro 75 takových fakult.
Výhody a nevýhody
Jaké tedy jsou výhody, které hovoří pro zavedení školného? Blouznivci věří, že když si studenti budou muset za vzdělání platit, budou také požadovat zvýšenou kvalitu výuky. Zní to rozumně, ale jen pro toho, kdo neví, jak dopadly soukromé střední školy. Dnes je všeobecně známo, že na mnoha soukromých středních školách (čest výjimkám!) si lze doklad o vzdělání jednoduše zaplatit a že jejich maturitní doklad by mohl získat i medvěd brtník, kdyby měl dostatečně movitého tatínka. Takže si myslím, že šance jsou tak 50:50. Pokud existují ještě další výhody, tak o nich nevím.
Zato nevýhod je celá nůše. V první řadě jsou to studenti sami: studium, má-li se dělat pořádně, je tvrdá dřina. Budeme-li na studentech chtít, aby si při studiu ještě vydělávali, nemůže se to na kvalitě studia projevit pozitivně. (Jediná výjimka: studentky němčiny a anglistiky se mohou prostituovat a přitom souběžně od svých zákazníků získat jazykovou praxi.) Druhá nevýhoda je na straně zaměstnavatelů: už dnes některé obory netáhnou, ale společnost je pro své fungování potřebuje. Nic na světě nepřinutí mladé lidi, aby šli studovat obor, ve kterém si po absolvování nevydělají ani na zaplacení úroků z půjček, které si na vzdělání vzali. Nakonec to dopadne, jako u většiny řemeslnických oborů, které jsme si v ideologické zaslepenosti úspěšně rozprášili. Nebo vy snad víte, kde sehnat mladé soustružníky, svářeče, zámečníky?!
Komu k užitku
Proč tedy MT a jeho tupá klaka tlučou na zavedení školného? Komu to prospěje? Školám moc ne, to už jsme si spočítali. Studentům samým spíše také ne. Nám ostatním se to vrátí spíše negativně, ve zhoršené kvalitě vzdělání.
Jediný, komu to přinese zisk, jsou banky. Jen si vynásobte školné řádově 10 tisíc, krát doba studia, krát počet studentů. Najednou zjistíte, jak úžasný byznys to je! Je to byznys skoro srovnatelný se současnou vlnou hypoték. Navíc je málo rizikový (žádný student nebude cíleně spekulovat na to, aby se stal nezaměstnaným) a hlavně - jde o nevyčerpatelný zdroj, který se bude rok co rok obnovovat z přílivu nových studentů!
Poučení
Milí studenti, většina z vás je pravicového smýšlení. Mnoho z vás se nechává zblbnout propagandou a jednoduchými ideologickými hesly. Budete-li volit, koho dnes volíte a budete-li stát o zavedení školného, jak dnes stojíte, určitě se ho dočkáte. Dobře vám tak! Odměnou vám bude vědomí, že ze svých úroků živíte několik vyžraných bankéřů a platíte jim hezký život na Bahamách.
12.9.07
Konec satelitních TV v Čechách
Moje poznámka Jsme svědky sebevraždy České televize? vyvolala značný ohlas. Čtenář JK ji ve zkrácené formulaci poslal do Britských listů a odtamtud se rozběhla do internetových diskusí. Na DIGIZONE.CZ na ni velmi fundovaně reagoval čtenář BOM, jehož příspěvek jsem si dovolil níže zkopírovat pro případ, že by z původního zdroje "náhodou" zmizel:
BOM píše:
Je mi to lito, ale mohu s pravdepodonosti hranicici s jistotou konstatovat, ze v pripade zahajeni provozu tohoto radaru v pasmu 3 cm dojde za nekterych situaci k silnemu ruseni satelitniho prijmu prakticky v cele ceske kotline i na Morave. Take bych se chtel ohradit proti "expertize" Jarka Glisnika, ktery, jak znamo, nema se sirenim elektromagnetickych vln v techto pasmech zadne hlubsi zkusenosti.
Provoz radaru nejenze zlikviduje cas od casu provoz znacneho mnozstvi mikrovlnnych spoju bod - bod v uvedenem kmitoctovem pasmu (v tomto pasmu jsou dnes, prevazne pro lokalni ucely zajisteni konektivity malych provozovatelu internetu) provozovany tisice spoju), tak i individualni satelitni prijem. Jak k tomu dojde: predevsim je treba si uvedomit, jak vypada zapojeni mikrovlnne hlavicky jak pro prijem satelitniho vysilani, tak i vetsiny prijimacu takoveho mikrovlnnych spoju. Z duvodu minimalizace sumoveho cisla takoveho prijimace je na vstupu zarazen nizkosumovy zesilovac, a to prevazne dvoustupnovy, navic, z duvodu eliminace ztrat, ktere by prinasel vstupni mikropaskovy filtr, prakticky bez jakekoli selektivity - vstupni obvod pouze prizpusobuje jalovou vstupni impedanci GaAs FETu k nizke realne impedanci prechodu vlnovod - mikropaskovy obvod. Teprve za timto neladenym vstupnim zesilovacem nasleduje mikropaskovy filtr, zarazeny ovsem predevsim pro vylouceni zrcadloveho prijmu, ktery by zhorsoval sum prijimace, nasleduje dalsi zesilovac a teprve za nim smesovac do mezifrekvencniho pasma L. Pokud se na vstup takoveho LNB privede silny signal o urovni desitek a stovek mV jen o nekolik stovek MHz mimo spektrum prijimanych signalu, zpusobi s urcitosti zahlceni vstupniho zesilovace a krizovou modulaci uzitecnych vstupnich signalu (v tom lepsim pripade) a zabrani prijmu. V tom horsim pripade bude vstupni vykon tak velky, ze zpusobi zniceni nizkosumovych vstupnich tranzistoru.
Reknete si jiste: jak je mozne, aby se na vstup tohoto prijimaciho konvertoru dostal takto silny signal, kdyz paprsek radaru miri jinam, nez prijimaci antena satelitniho prijimace a navic diky pozemskym prekazkam na sebe nevidi? Jednoduse: mikrovlnny signal v tomto pasmu se intenzivne odrazi od hydrometeoru - cesky od destovych a snehovych mraku. Jen diky tomu muzete napriklad videt predpoved pocasi, kde radar relativne maleho vykonu jednotek Wattu (oproti tomuto Megawattovemu monstru) vysila smerem do mraku a dostava od nich odrazy. Jak se kazdy muze presvedcit na strankach CHMU, relativni odrazivost techto objektu kolisa v pres 60dB, takze signal, vysilany smerem do mraku (predevsim v pripade intenzivni, vysoke bourkove oblacnosti) se vraci zpet k zemi nekdy v ohromujicich silach. A protoze na techto objektech dochazi vzhledem ke tvaru destovych kapek k odrazu prevazne smerem k zemi, bude i jen od mraku odrazeny signal strategickeho radaru tak silny, ze muze a v praxi take obcas s jistotou zpusobi likvidaci satelitniho prijmu i s moznosti zniceni satelitnich konvertoru. To, co zde o mikrovlnne odrazivosti mraku rikam, neni zadna teorie, ale fakt, ktery radioamateri, pracujici na kmitoctech v oblasti 10368MHz, davno vyuzivaji pro sva daleka spojeni az do vzdalenosti okolo 1000 km prave s vyuzitim odrazu svych malych vysilacu o vykonu jednotek wattu. Uroven elektromagnetickeho pole, ktere se na zemsky povrch vrati odrazem od kupovite bourkove oblacnosti bude dokonce tak silne, ze muze v oblastech, cca do vzdalenosti 200 km vychodne od radarove zakladny atakovat hygienicke limity.
V praxi tedy dojde k tomu, ze vzajemne ruseni pravdepodobne nevznikne v pripade modreho nebe, ale v pripade silne oblacnosti, prevazne nad Ceskomoravskou vysocinou, je intenzivni ruseni jak satelitniho prijmu, tak i mikrovlnnych spoju v pasmu 10GHz, prakticky jiste. Za zhorsenou bezpecnostni situaci tak navic zaplatime jeste vypadky satelitniho prijmu a internetove konektivity, protoze predevsim v mensich sidlech je dnes tato konektivita zavisla na spolehlivem provozu mikrovlnnych linek primo v kmitoctovem pasmu, ktere bude tento strategicky radar vyuzivat. Prosim vezmete tuto informaci na vedomi jako fakt.
BOM píše:
Je mi to lito, ale mohu s pravdepodonosti hranicici s jistotou konstatovat, ze v pripade zahajeni provozu tohoto radaru v pasmu 3 cm dojde za nekterych situaci k silnemu ruseni satelitniho prijmu prakticky v cele ceske kotline i na Morave. Take bych se chtel ohradit proti "expertize" Jarka Glisnika, ktery, jak znamo, nema se sirenim elektromagnetickych vln v techto pasmech zadne hlubsi zkusenosti.
Provoz radaru nejenze zlikviduje cas od casu provoz znacneho mnozstvi mikrovlnnych spoju bod - bod v uvedenem kmitoctovem pasmu (v tomto pasmu jsou dnes, prevazne pro lokalni ucely zajisteni konektivity malych provozovatelu internetu) provozovany tisice spoju), tak i individualni satelitni prijem. Jak k tomu dojde: predevsim je treba si uvedomit, jak vypada zapojeni mikrovlnne hlavicky jak pro prijem satelitniho vysilani, tak i vetsiny prijimacu takoveho mikrovlnnych spoju. Z duvodu minimalizace sumoveho cisla takoveho prijimace je na vstupu zarazen nizkosumovy zesilovac, a to prevazne dvoustupnovy, navic, z duvodu eliminace ztrat, ktere by prinasel vstupni mikropaskovy filtr, prakticky bez jakekoli selektivity - vstupni obvod pouze prizpusobuje jalovou vstupni impedanci GaAs FETu k nizke realne impedanci prechodu vlnovod - mikropaskovy obvod. Teprve za timto neladenym vstupnim zesilovacem nasleduje mikropaskovy filtr, zarazeny ovsem predevsim pro vylouceni zrcadloveho prijmu, ktery by zhorsoval sum prijimace, nasleduje dalsi zesilovac a teprve za nim smesovac do mezifrekvencniho pasma L. Pokud se na vstup takoveho LNB privede silny signal o urovni desitek a stovek mV jen o nekolik stovek MHz mimo spektrum prijimanych signalu, zpusobi s urcitosti zahlceni vstupniho zesilovace a krizovou modulaci uzitecnych vstupnich signalu (v tom lepsim pripade) a zabrani prijmu. V tom horsim pripade bude vstupni vykon tak velky, ze zpusobi zniceni nizkosumovych vstupnich tranzistoru.
Reknete si jiste: jak je mozne, aby se na vstup tohoto prijimaciho konvertoru dostal takto silny signal, kdyz paprsek radaru miri jinam, nez prijimaci antena satelitniho prijimace a navic diky pozemskym prekazkam na sebe nevidi? Jednoduse: mikrovlnny signal v tomto pasmu se intenzivne odrazi od hydrometeoru - cesky od destovych a snehovych mraku. Jen diky tomu muzete napriklad videt predpoved pocasi, kde radar relativne maleho vykonu jednotek Wattu (oproti tomuto Megawattovemu monstru) vysila smerem do mraku a dostava od nich odrazy. Jak se kazdy muze presvedcit na strankach CHMU, relativni odrazivost techto objektu kolisa v pres 60dB, takze signal, vysilany smerem do mraku (predevsim v pripade intenzivni, vysoke bourkove oblacnosti) se vraci zpet k zemi nekdy v ohromujicich silach. A protoze na techto objektech dochazi vzhledem ke tvaru destovych kapek k odrazu prevazne smerem k zemi, bude i jen od mraku odrazeny signal strategickeho radaru tak silny, ze muze a v praxi take obcas s jistotou zpusobi likvidaci satelitniho prijmu i s moznosti zniceni satelitnich konvertoru. To, co zde o mikrovlnne odrazivosti mraku rikam, neni zadna teorie, ale fakt, ktery radioamateri, pracujici na kmitoctech v oblasti 10368MHz, davno vyuzivaji pro sva daleka spojeni az do vzdalenosti okolo 1000 km prave s vyuzitim odrazu svych malych vysilacu o vykonu jednotek wattu. Uroven elektromagnetickeho pole, ktere se na zemsky povrch vrati odrazem od kupovite bourkove oblacnosti bude dokonce tak silne, ze muze v oblastech, cca do vzdalenosti 200 km vychodne od radarove zakladny atakovat hygienicke limity.
V praxi tedy dojde k tomu, ze vzajemne ruseni pravdepodobne nevznikne v pripade modreho nebe, ale v pripade silne oblacnosti, prevazne nad Ceskomoravskou vysocinou, je intenzivni ruseni jak satelitniho prijmu, tak i mikrovlnnych spoju v pasmu 10GHz, prakticky jiste. Za zhorsenou bezpecnostni situaci tak navic zaplatime jeste vypadky satelitniho prijmu a internetove konektivity, protoze predevsim v mensich sidlech je dnes tato konektivita zavisla na spolehlivem provozu mikrovlnnych linek primo v kmitoctovem pasmu, ktere bude tento strategicky radar vyuzivat. Prosim vezmete tuto informaci na vedomi jako fakt.
6.9.07
Nemocnice, pražská sídliště - a radar
Pokud přijmeme vládní tezi o darebácké Koreji, která se (bůhvíproč) bude snažit svou jedinou bombu vystřelit na USA západním směrem, nevyhneme se tomu, že XBR radar v Brdech musí mířit na východ a na sever. A v takovém případě buď hlavní paprsek radaru, nebo některý z postranních laloků, nutně budou mířit směrem na Prahu. A co na to Praha?
V článku na BL "Radar XBR Brdy - Technická analýza" jsou přesvědčivě vypočteny parametry XBR radaru. Zvláštností jeho velké antény je dálkový rozměr t.zv. Fresnelovy zóny, která v případě uvažovaného radaru Brdy sahá až do vzdálenosti asi 42 km. V této zóně je zachováno téměř plné soustředění vyzářené energie a svazek se formuje až v jejím konci. Útlum atmosféry na dálkách do 100 km můžeme zanedbat, protože nízko nad Zemí činí pouze 0,01 dB/km. V dálce kolem 40 km tak bude mít svazek průměr asi 50 m a plochu průřezu 2000 m2. Na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku velmi vysoká hustota vysokofrekvenčního výkonu 85 W/m2 (střední), resp. 2250 W/m2 (impulsní). To je hodnota, která může být nebezpečná pro člověka, ale s jistotou je smrtící pro mnoho citlivých elektronických přístrojů.
Kdyby se Praha skládala jen z Jánského vršku, byla by to pro Čechy dobrá zpráva, vlivem XBR radaru by se ODS konečně chovala konzistentně (to znamená, že vedení ODS by bylo impotentní nejen duševně jako dosud, ale působením radaru by se stalo impotentním i fyzicky).
Ale, bohužel, do 40 km od radaru spadá i řada velkých sídlišť v Praze a na jejím jihozápadním okraji. Do této zóny spadají i velké nemocnice, jako Motol a Homolka. Problém je, že v nich se provozuje mnoho citlivých elektronických přístrojů. Jen namátkou uvedu počítačovou tomografii, nukleární magnetickou rezonanci, různé ultrazvuky a podobně. Co z nich zbyde, když se do nich "opře" radar s impulsním výkonem 4,5 MW? Budou kvalitně a spolehlivě fungovat? Na to vláda odpovědět odmítá a možná, že je to dobře.
Vedlo by to totiž k mnoha dalším otázkám, jako:
- kdo a z čeho bude platit opravy a odstínění těchto přístrojů? A je to vůbec možné?
- kdo bude právně odpovědný za případná poškození pacientů, pokud přístroje zasažené radarem selžou?
- jak se budou cítit lékaři, až pacienty v nemocnici budou léčit, a přitom je současně pobytem v nemocnici budou ohrožovat rakovinou?
V článku na BL "Radar XBR Brdy - Technická analýza" jsou přesvědčivě vypočteny parametry XBR radaru. Zvláštností jeho velké antény je dálkový rozměr t.zv. Fresnelovy zóny, která v případě uvažovaného radaru Brdy sahá až do vzdálenosti asi 42 km. V této zóně je zachováno téměř plné soustředění vyzářené energie a svazek se formuje až v jejím konci. Útlum atmosféry na dálkách do 100 km můžeme zanedbat, protože nízko nad Zemí činí pouze 0,01 dB/km. V dálce kolem 40 km tak bude mít svazek průměr asi 50 m a plochu průřezu 2000 m2. Na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku velmi vysoká hustota vysokofrekvenčního výkonu 85 W/m2 (střední), resp. 2250 W/m2 (impulsní). To je hodnota, která může být nebezpečná pro člověka, ale s jistotou je smrtící pro mnoho citlivých elektronických přístrojů.
Kdyby se Praha skládala jen z Jánského vršku, byla by to pro Čechy dobrá zpráva, vlivem XBR radaru by se ODS konečně chovala konzistentně (to znamená, že vedení ODS by bylo impotentní nejen duševně jako dosud, ale působením radaru by se stalo impotentním i fyzicky).
Ale, bohužel, do 40 km od radaru spadá i řada velkých sídlišť v Praze a na jejím jihozápadním okraji. Do této zóny spadají i velké nemocnice, jako Motol a Homolka. Problém je, že v nich se provozuje mnoho citlivých elektronických přístrojů. Jen namátkou uvedu počítačovou tomografii, nukleární magnetickou rezonanci, různé ultrazvuky a podobně. Co z nich zbyde, když se do nich "opře" radar s impulsním výkonem 4,5 MW? Budou kvalitně a spolehlivě fungovat? Na to vláda odpovědět odmítá a možná, že je to dobře.
Vedlo by to totiž k mnoha dalším otázkám, jako:
- kdo a z čeho bude platit opravy a odstínění těchto přístrojů? A je to vůbec možné?
- kdo bude právně odpovědný za případná poškození pacientů, pokud přístroje zasažené radarem selžou?
- jak se budou cítit lékaři, až pacienty v nemocnici budou léčit, a přitom je současně pobytem v nemocnici budou ohrožovat rakovinou?
Jsme svědky sebevraždy České televize?
Jsme svědky sebevraždy, kterou na sobě páchají Česká televize, UPC a další televizní společnosti?
Česká televize se pokouší ovlivnit veřejné mínění ve prospěch amerického XBR radaru v Brdech. Paradoxní je, že kdyby byl radar opravdu postaven, po technické stránce by to v ČR znamenalo konec všech televizí šířených přes satelit, tedy i konec ČT. Aspoň pro tu část diváků, kteří se po vypnutí analogových vysílačů stanou závislými na satelitním příjmu.
Příměr pro netechniky: Každý si pamatuje blýskavou kouli z diskotéky. Co se stane, když na ni zamíříme bodovým reflektorem? Samozřejmě začne házet odlesky do celého prostoru. A co se stane, když namísto blýskavé koule budeme mít pohybující se letadlo, na které budeme svítit pořádně silným paprskem radaru? Stane se totéž, "odlesky" radarového signálu se budou odrážet do celého okolí. A protože to je mimořádně silný radar, budou i ty odlesky patřičně silné! Problém je v tom, že na zemi pod letadlem jsou tisíce satelitních parabol, do kterých ty radarové odlesky budou pražit. A protože radar pracuje na stejné frekvenci, na kterou jsou naladěny ty paraboly, satelitní přijímače se úplně zahltí a přestanou fungovat. Samozřejmě neuvažujeme o případu, že by do paraboly radarový paprsek vniknul přímo (třeba z bočního laloku antény) - to by přijímač patrně vůbec nepřežil.
Vysvětlení pro polotechniky: Satelity se nacházejí na jihozápadní obloze ve vzdálenosti asi 36000 km a vysílají výkonem typicky 800W. Když se v odpovídajícím místě oblohy objeví letadlo o efektivní ploše 100 m2 a vzdálené 40 km, bude se od něj paprsek radaru odrážet stejně, jako kdyby tam namísto letadla letěl vysílač se špičkovým impulsním výkonem 225000W, resp. se středním výkonem 8500W. Jinými slovy: ve stejném frekvenčním pásmu X budeme mít vedle sebe dva vysílače, přičemž ten rušivý bude asi 1000x blíž a 10x (v impulsu dokonce skoro 300x) silnější.
Podrobnosti pro techniky: V článku http://www.blisty.cz/2007/9/6/art36097.html je proveden výpočet modelové situace. Radar XBR vysílá v pásmu 3 cm (8 až 12,4 GHz) se středním výkonem nejméně 170 kW, špičkový výkon v impulsu až 4,5 MW. Střední efektivní vyzářený výkon bude 120 dBW, takže na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku hustota vysokofrekvenčního výkonu 2250 W / m2 (impulsní). Boeing 747-200 má efektivní plochu 300 až 500 m2. Podle Britských listů (http://www.blisty.cz/art/36007.html) přelet letadla vyvolá například v Příbrami intenzitu elektromagnetického pole kolem 5,27 W/m2, což je přes polovinu (!) bezpečnostní normy pro člověka.
Česká televize se pokouší ovlivnit veřejné mínění ve prospěch amerického XBR radaru v Brdech. Paradoxní je, že kdyby byl radar opravdu postaven, po technické stránce by to v ČR znamenalo konec všech televizí šířených přes satelit, tedy i konec ČT. Aspoň pro tu část diváků, kteří se po vypnutí analogových vysílačů stanou závislými na satelitním příjmu.
Příměr pro netechniky: Každý si pamatuje blýskavou kouli z diskotéky. Co se stane, když na ni zamíříme bodovým reflektorem? Samozřejmě začne házet odlesky do celého prostoru. A co se stane, když namísto blýskavé koule budeme mít pohybující se letadlo, na které budeme svítit pořádně silným paprskem radaru? Stane se totéž, "odlesky" radarového signálu se budou odrážet do celého okolí. A protože to je mimořádně silný radar, budou i ty odlesky patřičně silné! Problém je v tom, že na zemi pod letadlem jsou tisíce satelitních parabol, do kterých ty radarové odlesky budou pražit. A protože radar pracuje na stejné frekvenci, na kterou jsou naladěny ty paraboly, satelitní přijímače se úplně zahltí a přestanou fungovat. Samozřejmě neuvažujeme o případu, že by do paraboly radarový paprsek vniknul přímo (třeba z bočního laloku antény) - to by přijímač patrně vůbec nepřežil.
Vysvětlení pro polotechniky: Satelity se nacházejí na jihozápadní obloze ve vzdálenosti asi 36000 km a vysílají výkonem typicky 800W. Když se v odpovídajícím místě oblohy objeví letadlo o efektivní ploše 100 m2 a vzdálené 40 km, bude se od něj paprsek radaru odrážet stejně, jako kdyby tam namísto letadla letěl vysílač se špičkovým impulsním výkonem 225000W, resp. se středním výkonem 8500W. Jinými slovy: ve stejném frekvenčním pásmu X budeme mít vedle sebe dva vysílače, přičemž ten rušivý bude asi 1000x blíž a 10x (v impulsu dokonce skoro 300x) silnější.
Podrobnosti pro techniky: V článku http://www.blisty.cz/2007/9/6/art36097.html je proveden výpočet modelové situace. Radar XBR vysílá v pásmu 3 cm (8 až 12,4 GHz) se středním výkonem nejméně 170 kW, špičkový výkon v impulsu až 4,5 MW. Střední efektivní vyzářený výkon bude 120 dBW, takže na konci Fresnelovy zóny (asi 40 km od antény radaru) tak může být v průřezu svazku hustota vysokofrekvenčního výkonu 2250 W / m2 (impulsní). Boeing 747-200 má efektivní plochu 300 až 500 m2. Podle Britských listů (http://www.blisty.cz/art/36007.html) přelet letadla vyvolá například v Příbrami intenzitu elektromagnetického pole kolem 5,27 W/m2, což je přes polovinu (!) bezpečnostní normy pro člověka.
22.6.07
Radar míru
Odhoďme na okamžik předsudky ("modré straky zas hledají, kde si nakrást") i emoce ("komunistické socky nás chtějí rozeštvat s Amerikou") a podívejme se na otázku radaru s chladnou, racionální rozvahou. Budu vycházet z předpokladu, že radar je zaměřen proti Rusku, což -zdá se- potvrzuje poslední vývoj kolem ruského návrhu na přemístění radaru do Azerbajdžánu. A dále, že radar se nestaví pro radost. Staví se pro válku.
Existují dvě hlavní varianty, jak může probíhat případný konflikt: buď se USA rozhodnou napadnout Rusko preventivním jaderným úderem, nebo Rusko z nějakého důvodu zaútočí na USA.
V prvním případě je vcelku zřejmé, jak by útok probíhal (viz např. http://www.blisty.cz/2007/6/1/art34533.html). Cílem prvního úderu budou odpalovací zařízení ruských balistických mezikontinentálních raket, jakož i ponorky nesoucí balistické rakety a strategická letecká uskupení. Jako první vystartují americké rakety vypuštěné z ponorek, rozmístěných v Karském moři. Tyto rakety poletí ke svému cíli 2,5-3 hodiny. V prvních patnácti až dvaceti minutách po jejich startu, Rusko nechá zničit prvky zabezpečující Američanům spojení, navigaci, rozvědku a identifikaci cílů, tedy i radar v Brdech, salvami několika (až deseti) mezikontinentálních balistických nebo operativně-taktických raket s jadernými hlavicemi. Doba letu na české území je 10-15 minut. Bude použito jaderných hlavic, aby bylo zaručeno úplné zničení. ČR nedisponuje žádným zbraňovým systémem, který by tomu dokázal zabránit. Současně dá Rusko rozkaz zničit americké systémy na torpédoborcích v Barentsově a Baltickém moři, na pobřežních základnách USA v Polsku a v kosmu.
V případě, že by se jako první rozhodlo zaútočit Rusko, není scénář útoku tak jasný, ale bude probíhat obdobně, jen v obráceném gardu. V každém případě by však prvním nezbytným cílem opět byly americké systémy spojení, navigace a identifikace cílů, tedy radar v Brdech. I v tomto případě by nutně bylo použito jaderných hlavic. Platí to, co již bylo uvedeno výše - ČR nedisponuje žádným zbraňovým systémem, který by tomu dokázal zabránit, i s ohledem na to, že doba letu na české území je 10-15 minut.
Povšimněme si, jak by podle ruských stratégů konflikt postupoval dál: Okamžitě po "oslepení" protivníka zahájit rozhovory s vládou USA, poukázat na odhalení počátku agrese a zničení prakticky celého systému americké obrany. Požadovat autolikvidaci vypuštěných raket. Před hrozbou odvetného úderu celým komplexem ruských strategických jaderných sil, nemohou USA takový návrh odmítnout. Odmítnutí by samozřejmě znamenalo začátek všeobecné 'jaderné zimy' a konec současné civilizace.
Existují dvě hlavní varianty, jak může probíhat případný konflikt: buď se USA rozhodnou napadnout Rusko preventivním jaderným úderem, nebo Rusko z nějakého důvodu zaútočí na USA.
V prvním případě je vcelku zřejmé, jak by útok probíhal (viz např. http://www.blisty.cz/2007/6/1/art34533.html). Cílem prvního úderu budou odpalovací zařízení ruských balistických mezikontinentálních raket, jakož i ponorky nesoucí balistické rakety a strategická letecká uskupení. Jako první vystartují americké rakety vypuštěné z ponorek, rozmístěných v Karském moři. Tyto rakety poletí ke svému cíli 2,5-3 hodiny. V prvních patnácti až dvaceti minutách po jejich startu, Rusko nechá zničit prvky zabezpečující Američanům spojení, navigaci, rozvědku a identifikaci cílů, tedy i radar v Brdech, salvami několika (až deseti) mezikontinentálních balistických nebo operativně-taktických raket s jadernými hlavicemi. Doba letu na české území je 10-15 minut. Bude použito jaderných hlavic, aby bylo zaručeno úplné zničení. ČR nedisponuje žádným zbraňovým systémem, který by tomu dokázal zabránit. Současně dá Rusko rozkaz zničit americké systémy na torpédoborcích v Barentsově a Baltickém moři, na pobřežních základnách USA v Polsku a v kosmu.
V případě, že by se jako první rozhodlo zaútočit Rusko, není scénář útoku tak jasný, ale bude probíhat obdobně, jen v obráceném gardu. V každém případě by však prvním nezbytným cílem opět byly americké systémy spojení, navigace a identifikace cílů, tedy radar v Brdech. I v tomto případě by nutně bylo použito jaderných hlavic. Platí to, co již bylo uvedeno výše - ČR nedisponuje žádným zbraňovým systémem, který by tomu dokázal zabránit, i s ohledem na to, že doba letu na české území je 10-15 minut.
Povšimněme si, jak by podle ruských stratégů konflikt postupoval dál: Okamžitě po "oslepení" protivníka zahájit rozhovory s vládou USA, poukázat na odhalení počátku agrese a zničení prakticky celého systému americké obrany. Požadovat autolikvidaci vypuštěných raket. Před hrozbou odvetného úderu celým komplexem ruských strategických jaderných sil, nemohou USA takový návrh odmítnout. Odmítnutí by samozřejmě znamenalo začátek všeobecné 'jaderné zimy' a konec současné civilizace.
Přeložme si to do češtiny: v době "před radarem" měly obě mocnosti jistotu, že dojde k oboustrannému vzájemnému zničení. To je dokázalo udržet v rozumných mezích. Ale v době "po radaru" nic takového nebude. Teoreticky si lze představit, že jeden nebo druhý protivník zaútočí dokonce jen na zkoušku. V situaci podle prvního příkladu by například USA mohly odstartovat útočné jaderné síly. Na to by Rusové nepochybně zahájili protiútok a pokusili by se protivníka "oslepit". Během 30 minut bude jasné, zda se jim to povedlo nebo ne. Kdyby se jim to nepodařilo, Bůh jim buď milostiv. A kdyby se jim to podařilo? Stále ještě zbývají skoro dvě hodiny, během kterých lze vést jednání. A že by k dohodě nakonec došlo, je jasné.
Takže, podtrženo a sečteno: Postavením radaru v Brdech (a raket v Polsku) se dostáváme do situace, kdy přestane fungovat stretegie vzájemného odstrašení. Jedna i druhá mocnost budou v postavení (a v pokušení) vyprovokovat "pokusný" konflikt. Ten konflikt bude neobyčejně lukrativní, protože po něm bude nutno obnovit většinu zbraňových systémů. Pokud se protivník nedokáže ubránit, bude vyhlazen a otevře se prostor pro ještě pohádkovější zisky. Pokud se protivník prvnímu útoku ubrání, nic tak strašného se nestane - zemře pár miliónů Čechů (kdepak ono to Česko vlastně je? V Dánsku nebo ve Francii?), geologický prostor mezi Vídní a Berlínem se trochu vyrovná (v té jejich Praze stejně taxíkáři kradli!) a to je vše. O ostatním se uzavře dohoda, letící hlavice se na dálku zdestruují a bude zase dobře. Za ty zisky to přece stojí, ne?
18.6.07
Cesta ke kariéře: hloupost a sprostota
Není jednoduché, vyniknout v nějaké odbornosti. Není snadné ani jednoduché, stát se uznávaným odborníkem, vést kolektiv a vést ho tak dobře, až se stanete vedoucím oddělení... divize ... náměstkem ředitele ... ředitelem!
Co úžasného asi musel dokázat člověk, když se chtěl stát dokonce ministrem? Musel prokázat, že je buď naprostý blb, nebo bezcharakterní parchant, nebo obojí.
Podívejme se na ministryni Parkanovou, jejíž jedinou kvalifikací je, že nerozumí ničemu. (Charakter svého charakteru ovšem análně-speologickou písní prokázala sdostatek.)
Podívejme se na Jihočeskou Matku, kterou na zásah vysoce postavené "tlačenky" museli přijmout do organizace, zabývající se uskladněním vyhořelého jaderného paliva. Načež po třech týdnech nezbylo, než ji pro neschopnost vyhodit. A tak podle hesla "kdo umí, umí - kdo neumí, učí" odešla do školství, aby posléze potvrdila známý dovětek, že "kdo neumí ani učit, ten to řídí".
Podívejme se na Džamilu, jistě je to milá holka. Ale 9 z 10 prodavaček by ji hravě strčilo do kapsy. Podívejme se na ministra, o kterém ani nelze zjistit, jestli něco umí, protože nehovoří česky. Podívejme se na křivohubého jestřába (i když připouštím, že ten aspoň něcoumět musí, jinak by se nestal důstojníkem CIA), podívejme se na kohokoliv jiného.
Čím si lze vysvětlit ten celkově úchvatný profil naší vlády? Vysvětlení jsou dvě: Buď je to s naším národem opravdu tak špatné, že si lepší vládu nezasloužíme; pak je to ukrutný trest za naše hříchy minulé i budoucí a dobře nám tak. Druhé vysvětlení je, že naši ministři jsou "užiteční idioti", které v jejich pozicích drží ti, kdo za oponou tahají za provázky. Kdo jsou ve stínu, protože ze stínu vystoupit nechtějí a povětšině ani nemohou. Protože jen málokdo z nich nemá za sebou nehezky komunistickou minulost.
Byla doba, kdy jsem se smál následujícímu vtipu, ale už mi vtipný vůbec nepřipadá:
- "Koho budeš volit?"- "No přece komunisty."- "To vím. Ale v které straně?"
Co úžasného asi musel dokázat člověk, když se chtěl stát dokonce ministrem? Musel prokázat, že je buď naprostý blb, nebo bezcharakterní parchant, nebo obojí.
Podívejme se na ministryni Parkanovou, jejíž jedinou kvalifikací je, že nerozumí ničemu. (Charakter svého charakteru ovšem análně-speologickou písní prokázala sdostatek.)
Podívejme se na Jihočeskou Matku, kterou na zásah vysoce postavené "tlačenky" museli přijmout do organizace, zabývající se uskladněním vyhořelého jaderného paliva. Načež po třech týdnech nezbylo, než ji pro neschopnost vyhodit. A tak podle hesla "kdo umí, umí - kdo neumí, učí" odešla do školství, aby posléze potvrdila známý dovětek, že "kdo neumí ani učit, ten to řídí".
Podívejme se na Džamilu, jistě je to milá holka. Ale 9 z 10 prodavaček by ji hravě strčilo do kapsy. Podívejme se na ministra, o kterém ani nelze zjistit, jestli něco umí, protože nehovoří česky. Podívejme se na křivohubého jestřába (i když připouštím, že ten aspoň něcoumět musí, jinak by se nestal důstojníkem CIA), podívejme se na kohokoliv jiného.
Čím si lze vysvětlit ten celkově úchvatný profil naší vlády? Vysvětlení jsou dvě: Buď je to s naším národem opravdu tak špatné, že si lepší vládu nezasloužíme; pak je to ukrutný trest za naše hříchy minulé i budoucí a dobře nám tak. Druhé vysvětlení je, že naši ministři jsou "užiteční idioti", které v jejich pozicích drží ti, kdo za oponou tahají za provázky. Kdo jsou ve stínu, protože ze stínu vystoupit nechtějí a povětšině ani nemohou. Protože jen málokdo z nich nemá za sebou nehezky komunistickou minulost.
Byla doba, kdy jsem se smál následujícímu vtipu, ale už mi vtipný vůbec nepřipadá:
- "Koho budeš volit?"- "No přece komunisty."- "To vím. Ale v které straně?"
Poděkování neznámému dobrodinci
Dnes se mi stalo, co jsem ještě nezažil.
V Praze-Bráníku ve Vrbově ulici, směrem ke Konstruktivě, je nově instalovaná třicítka. Dnes tam policajti měřili.
Těsně před radarem postával mladík s velikým kartónem, na kterém bylo velkým písmem napsáno RADAR!
Neznámý dobrodinče, díky!
V Praze-Bráníku ve Vrbově ulici, směrem ke Konstruktivě, je nově instalovaná třicítka. Dnes tam policajti měřili.
Těsně před radarem postával mladík s velikým kartónem, na kterém bylo velkým písmem napsáno RADAR!
Neznámý dobrodinče, díky!
8.6.07
Vrcholná demokracie
Stávajícího státního zástupce si v rámci fair play po důkladném uvážení vybral sám obviněný místopředseda vlády Čuněk. Liché jsou obavy všech podezřívavých, že jde o nestandardní postup. Kdepak. Zcela obdobně se postupuje u všech kauz s hospodářským podtextem.
Jenom jsem kdesi kdysi zaslech hlas o nějaké korupci a politických mafiích. Z toho bych ovšem pana Čunka a vládu nikdy nepodezíral. Zvlášť v případě, že by jeho předčasné obvinění mohlo pohřbít navrhovanou "reformu" i s vládní koalici. Je to pouze taková běžná policejně-soudní náhlá příhoda.
To jenom zlí komunisti mu chtějí ublížit. Vážně, vím to. A že nechce doložit nabytí majetku? To v USA, i některých civilizovaných zemích Evropy prosadili ti zlí komunisti. Je třeba se jim bránit. Vydržte pane Čunku.
Jenom jsem kdesi kdysi zaslech hlas o nějaké korupci a politických mafiích. Z toho bych ovšem pana Čunka a vládu nikdy nepodezíral. Zvlášť v případě, že by jeho předčasné obvinění mohlo pohřbít navrhovanou "reformu" i s vládní koalici. Je to pouze taková běžná policejně-soudní náhlá příhoda.
To jenom zlí komunisti mu chtějí ublížit. Vážně, vím to. A že nechce doložit nabytí majetku? To v USA, i některých civilizovaných zemích Evropy prosadili ti zlí komunisti. Je třeba se jim bránit. Vydržte pane Čunku.
7.6.07
Spoluobčané, uvažujte rozumně.
V diskusi http://www.eportal.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=1243 jsem objevil zajímavý Leošův příspěvek, jehož podstatnou část zde cituji:
Boj proti výstavbě americké vojenské základny u nás není totiž jen sporem ideologickým, ale především zájmovým. Již plány na vojenské obkličování Ruska vyvolávají logickou reakci z ruské strany a zahajují tím další kolo závodů ve zbrojení, čehož svědectvím je i poslední test ruské mezikontinentální rakety.
Na politiku, domácí i mezinárodní je nutné se dívat bez jakéhokoliv falešného sentimentu. Každý stát a každá politická strana usilují především o prosazení vlastních zájmů. Moralistní fráze o západní demokracii, svobodném světě, boji za mír apod. slouží jen k oklamání naivního publika, je-li takové.
Z toho tvrdě pragmatické hlediska je v zájmu jednotlivých evropských zemí i Evropské unie jako celku mít dobré obchodní vztahy s Ruskem a Rusko má zase zájem o přístup na trhy evropských zemí se svými energetickými surovinami. Rusko potřebuje peníze za jejich prodej, Evropa potřebuje tyto suroviny a také se zajímá o rychle rostoucí ruský trh pro své průmyslové výrobky a služby atd.
Objevuje se zde potenciální možnost vzniku gigantického hospodářského seskupení Evropské unie a Ruska zahrnujícího jeden celý evropský kontinent a část Asie s bohatými přírodními zdroji. Ve světě nemilosrdné globální konkurence a rostoucího boje o ovládnutí zdrojů strategických surovin tak zde může vzniknout seskupení, které svou hospodářskou silou předčí sílu USA. To ale vůbec není v zájmu amerických mocenských a hospodářských elit. Vedle zjevných vojenských cílů tak mají americké vojenské základny budované v postkomunistických zemích, tedy také u nás, ještě jeden cíl. Tím cílem je narušit proces evropské integrace, ne-li jej přímo rozbít a vrazit klín podezíravosti a nepřátelství mezi Rusko a Evropu. Jako užitečný idiot se k tomuto hodí právě postkomunistické země. Jednak jsou snadnou manipulovatelné na základě rozněcovaných resentimentů z dob existence SSSR, především však američtí plánovači předpokládají, že jejich vlády a parlamenty jsou tvořeny snadno zkorumpovatelnými a zastrašitelnými politiky. Jako pozůstatek totalitních komunistických režimů pak v nich existuje stejně zastrašená a nevyspělá občanská společnost, o níž předpokládají, že nebude schopna rozeznat svoje vlastní zájmy a zvláště nebude schopna aktivně vystoupit na jejich obranu.
To ošidné slovo VDĚČNOST
V souvislosti s americkým radarem se často argumentuje vděčností: ANO, Amerika udělala to či ono, co nám bylo ku prospěchu, a z vděčnosti jí radar musíme dovolit.
Probůh, lidi, vzpamatujte se!
Pokud pro mne někdo udělal něco hezkého, je jedině správné, pociťuji-li k němu vděčnost. Čím víc to pro mne bylo důležité, a nebo čím víc tím dotyčný riskoval či ztratil, tím je moje vděčnostvětší. Je-li moje vděčnost dost velká, je správné, abych dotyčného nějakým způsobem odměnil: třeba ho můžu ocenit morálně, můžu mu pomoci, můžu ho obdarovat. V krajním případě za něj můžu nasadit i zdraví a život. To je nepochybně správné a tak to má být.
Ale v každém případě to, čím dotyčného odměňuji, musí být moje. Musí to být něco, čím disponuji.
Pociťuji-li k Americe vděčnost, můžu to dát najevo tím, že ji budu chválit vstávaje i lehaje. Bude-li má vděčnost opravdová, mohu prodat svůj dům i oděv a utržené peníze buď poslat vhodnénadaci, nebo v Americe rozdat chudým. V krajním případě se dokonce mohu přihlásit do armádya bez nároku na žold mohu v Afghanistánu nasazovat zdraví a život společně s americkými vojáky.
Proto mne fascinují dobrodinci, kteří by vděčnost rádi odměňovali z cizího a na úkor ostatních.Když to přeženu, tak bych pokládal za správné, aby se příznivci radaru složili, koupili siosamělý ostrov a na něj si nechali namontovat třeba pět radarů. Ovšem za podmínky, že tam budoužít jednak sami (aby si elektromagnetickým zářením ničili zdraví vlastní a nikoliv cizí), jednakse svými dcerami (pro případ, že by se u dobře živených amerických chlapců dostavil nenadálý hormonální nával). A především, aby svými těly chránili radar před deseti atomovými hlavicemi,které jej smetou při prvním náznaku konfliktu.
Ale nemůžu se smířit s tím, když zastánci radaru chtějí svou vděčnost vyjádřit na cizí úkor.Třeba tak, že území, které jim nepatří (a které, jak říkají ekologové, máme jen vypůjčené od svých vnuků), dávají darem "na věčné časy a nikdy jinak". Když ne sebe, ale ty ostatní nutí žít v elektromagnetických vlnách. Když profesionální kverulant nadšeně souhlasí, aby se na lidi z Trokavce snesla atomová smrt deseti hlavic, z nichž každá je 17x silnější než ta z Hirošimy. Chápu, že ho to příliš netrápí stejně jako osud Prahy, jejíž nejbližší okraj je vzdálen jen 29km a hustě obydlené části (Motol) 40km vzdušnou čarou. Chápu to, protože sám žije ve Zlíně (298km).
Ale nelíbí se mi to. A nechápu, kde bere u drzost. Proč my ostatní stále nemůžeme najít sílu říct, že pravda je pravdou a sviňárna je sviňárnou.
Zkrátka řečeno: Ať si každý je vděčný, jak chce a jak to cítí. Ale za své a nikoliv z cizího.
Probůh, lidi, vzpamatujte se!
Pokud pro mne někdo udělal něco hezkého, je jedině správné, pociťuji-li k němu vděčnost. Čím víc to pro mne bylo důležité, a nebo čím víc tím dotyčný riskoval či ztratil, tím je moje vděčnostvětší. Je-li moje vděčnost dost velká, je správné, abych dotyčného nějakým způsobem odměnil: třeba ho můžu ocenit morálně, můžu mu pomoci, můžu ho obdarovat. V krajním případě za něj můžu nasadit i zdraví a život. To je nepochybně správné a tak to má být.
Ale v každém případě to, čím dotyčného odměňuji, musí být moje. Musí to být něco, čím disponuji.
Pociťuji-li k Americe vděčnost, můžu to dát najevo tím, že ji budu chválit vstávaje i lehaje. Bude-li má vděčnost opravdová, mohu prodat svůj dům i oděv a utržené peníze buď poslat vhodnénadaci, nebo v Americe rozdat chudým. V krajním případě se dokonce mohu přihlásit do armádya bez nároku na žold mohu v Afghanistánu nasazovat zdraví a život společně s americkými vojáky.
Proto mne fascinují dobrodinci, kteří by vděčnost rádi odměňovali z cizího a na úkor ostatních.Když to přeženu, tak bych pokládal za správné, aby se příznivci radaru složili, koupili siosamělý ostrov a na něj si nechali namontovat třeba pět radarů. Ovšem za podmínky, že tam budoužít jednak sami (aby si elektromagnetickým zářením ničili zdraví vlastní a nikoliv cizí), jednakse svými dcerami (pro případ, že by se u dobře živených amerických chlapců dostavil nenadálý hormonální nával). A především, aby svými těly chránili radar před deseti atomovými hlavicemi,které jej smetou při prvním náznaku konfliktu.
Ale nemůžu se smířit s tím, když zastánci radaru chtějí svou vděčnost vyjádřit na cizí úkor.Třeba tak, že území, které jim nepatří (a které, jak říkají ekologové, máme jen vypůjčené od svých vnuků), dávají darem "na věčné časy a nikdy jinak". Když ne sebe, ale ty ostatní nutí žít v elektromagnetických vlnách. Když profesionální kverulant nadšeně souhlasí, aby se na lidi z Trokavce snesla atomová smrt deseti hlavic, z nichž každá je 17x silnější než ta z Hirošimy. Chápu, že ho to příliš netrápí stejně jako osud Prahy, jejíž nejbližší okraj je vzdálen jen 29km a hustě obydlené části (Motol) 40km vzdušnou čarou. Chápu to, protože sám žije ve Zlíně (298km).
Ale nelíbí se mi to. A nechápu, kde bere u drzost. Proč my ostatní stále nemůžeme najít sílu říct, že pravda je pravdou a sviňárna je sviňárnou.
Zkrátka řečeno: Ať si každý je vděčný, jak chce a jak to cítí. Ale za své a nikoliv z cizího.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)