Další příspěvky

Další příspěvky naleznete na http://kokiho-blog.webnode.cz//

8.12.14

Monitorované hovory vedu - jedině oboustranně

V poslední době mne velmi pobavil XCNEMO se svým příspěvkem „Monitorované hovory nevedu ". Jenže to jsem ještě nevěděl, že za pár dní se dostanu do podobné situace, ale (pro mne) daleko méně zábavné. Možná by někoho ze čtenářů zajímalo, jak jsem reagoval a jak to probíhalo.

O co šlo
Šlo v podstatě o banalitu. Mám smlouvu s jistým nejmenovaným mobilním operátorem a na jejím základě jsem se zavázal platit měsíční paušál 509,- Kč. Protože mne obtěžuje, pamatovat si data splatnosti i chodit na poštu, tak jsem si nastavil placení inkasem. Potud v pořádku. 


Jenže to inkaso jsem si nastavil teprve den před splatností, a tak jsem pro jistotu napsal operátorovi dotaz, jestli si to stihne zinkasovat a jak to vlastně bude. Protože jsem samozřejmě měl obavu, abych nezaplatil dvakrát, že. Na ten dotaz mi operátor nikdy neodpověděl.
Až dnes. Dnes přišla doporučená upomínka, že dlužnou částku mám zaplatit na ten-a-ten účet. Nic proti tomu, to je nakonec taky v pořádku; měl jsem si ve výpisu z účtu zkontrolovat, že to inkaso opravdu neproběhlo a promptně to zaplatit. I když vlastně vůbec není jisté, jestli by mi to bylo něco platné – operátor si už při prodlení 1 den účtuje penále 130 korun. Ale budiž.
Co mne ale opravdu vytočilo, byl termín splatnosti. Operátor mi dnes sdělil, že dlužnou pohledávku mám zaplatit do zítřka. V opačném případě že na mne svolá mocnosti pekelné, zahluší mne a do nejdelší smrti budu muset jíst špenát ze školní jídelny. Což, jak uznáte, je trest nepřiměřeně krutý.
Pln bázně a respektu jsem se pokusil vyhovět přání operátora a zaplatit kartou – jenže ouha, počítačový systém mu nefunguje! Ještě štěstí, že existují programátoři, jinak by to nebylo na koho svádět.
A tak jsem si řekl, že si za svých 130 korun pokuty aspoň užiju trochu švandy. Nejdřív jsem se pokusil o kontakt přes internet, ale je to přesně jako Hlava XXII. Ke svému účtu se nedostanete, dokud nevyplníte identifikační kód. Identifikační kód nedostanete, pokud se nepřihlásíte ke svému účtu. Nakonec jsem učinil úkrok stranou a podlou fintou jsem se propasíroval až k telefonické dámě-odpovídačce.
Ne, neradujte se, to není šťastný konec. Od ní jsem se dověděl, že identifikační kód nedostanu, protože jim už několik dní hapruje počítačový systém! Čímž jsem se dostal zase na začátek.
Jenomže pak to přišlo. Adrenalin se nahrnul do mozku a já jsem se rozhodl, že operátorovi povím něco poučného. A protože jsem chtěl, aby se to zachovalo i příštím generacím, tak jsem se dotyčné dámy zeptal, jestli si každé naše slovo opravdu nahrávají a pokud ano, že si hovor (v zájmu zlepšení kvality, samozřejmě) budu nahrávat taky!
Překvapilo mne, jaké to způsobilo vzbouření na vsi. Dáma mne poučila, že s nahráváním nesouhlasí. Já jsem ji poučil, že s nahráváním také nesouhlasím. A tak jsme si chvíli odsouhlasovali, že nesouhlasíme. Nakonec mi došla trpělivost a zeptal jsem se, kde si mohu stěžovat. Odpověděla mi, že v Praze. Ale jestli na hlavním nádraží nebo jinde, to už jsem se nedověděl, protože zavěsila. Asi abych si ji nemohl nahrávat.

Rozhřešení
Důvod, proč tohle dlouze popisuju, je v tom, že v ten okamžik se mi do mozku nahrnul adrenalin – a já jsem dostal nápad! (Poprvé po cca 17 letech. Důvod k oslavě!)
    Sednul jsem a sepsal dopis. Protože zásada číslo 1 je – s úřady se zásadně jedná písemně. Totéž platí o šmejdech. (Ponechávám stranou, že oba pojmy dost často splývají).
    Především jsem vyjádřil souhlas s tím, že zaplatím, jakmile mi v tom přestanou klást překážky. To aby mne nemohli popotahovat jako vědomého neplatiče.

    A hned poté jsem vyjádřil nesouhlas. Nesouhlas s nahráváním mého krásného hlasu. A také s poskytováním mých osobních údajů komukoliv, jakési sdružení SOLUS (které nemá ani právní subjektivitu) nevyjímaje. To pro případ, že by mi tím opravdu způsobili škodu – třeba že bych si musel vyžádat právní pomoc u některé AK. 

    Zlatým hřebem ovšem byl nápad, že se to také týká jakýchkoliv služeb, včetně služeb operátora. A hlavně jsem zdvořile dodal, že jakékoliv porušení tohoto zákazu budu pokládat za vážné porušení smlouvy ze strany operátora, a tedy za důvod k okamžité výpovědi smlouvy. 

    Vím, jak je obtížné na Molochovi chtít, aby mi přestal nabízet své nevyžádané služby. Takže skoro s jistotou mohu počítat, že se mi brzy dostane do ruky nástroj, jak okamžitě vypovědět smlouvu – pro její nedodržení ze strany Molocha. (V tom tedy rozšiřuji nápad XCNEMA – díky!).
Jsem zvědav, jak si s tím Moloch poradí. První reakci už mám: omlouváme se, opravdu to nechodilo správně, ale usilovně na tom pracujeme a bla bla bla.


Ale jedna perla mezi spoustami bláta: „Pokud chcete zamezit veškerému kontaktování či nabídkám, tak je potřeba nás kontaktovat telefonicky na čísle 800 73 73 73, kde Vám kolegové nastaví po ověření veškeré zamezení kontaktu." Ale to ne, holoubkové! Já jsem vám už svůj nesouhlas vyjádřil. Písemně a mohu to doložit. Je na vás, jak si s tím poradíte. To není moje věc, abych chodil a prosíkal o nějaké laskavosti kolegů na čísle 800 73 73 73.

Nebo se snad mýlím?

Pu..y Ri..t ještě jednou

Jsou věci, které mi hlava nebere.
Na jedné straně, je tady dívčí skupina, jejíž-jméno-se-nesmí vyslovit. Vyslovit ho, to je porušením tabu, urážka vznešenosti a hrdelní hřích.
Na druhé straně, stejné dívčí skupině, jejíž-jméno-se-nesmí vyslovit, udělíme vyznamenání Václava Havla. Za to, že v Katedrále svatého Víta během bohoslužby onanovaly monstrancí!
Jakže, to nebylo v Praze?! To bylo v Ošklivé Zlé Zemi? Tak to je jiná, to bylo v pořádku, to byl revoluční počin!
A všechno to režírují a dokonce i publikují stejní lidé...
Ne, to mi hlava nebere.

Blogy a diskuse

Poprvé jsem si toho všimnul na zahraničních odborných serverech. Velmi, převelmi často se tam vyskytují diskusní příspěvky typu "Potřebuji udělat to a to a nevím, jak - poraďte". Vždycky jsem mile překvapen, když se pod takovým dotazem objeví spousta konkrétních odpovědí a nápadů.
Někdy to jsou odpovědi a rady na vysoké odborné úrovni, jindy jsou to spíš jen nedodělané nápady. Ale vždycky to jsou příspěvky, ze kterých úplně sálá snaha poradit, pomoct.
Snad se mi ještě nestalo, že bych narazil na příspěvek typu "to jsi pěkný blb, když takovou základní věc". Tečka, žádná rada, jen výron přebujelého ega - tak s tím se tam opravdu nesetkávám.
Zato na českých diskusích je tomu spíše naopak. Hlavně na těch politických.
Stačí se podívat do náhodně vybrané diskuse, třeba na http://blog.aktualne.cz/:


EM > ZB
Neříkejte. Psala jsem, že si tu hypotéku brali před více než 10 lety! Umíte číst???
Vy dva nevíte, že platy poklesly nejdříve na periférijích a až v současnosti se krize projevila až v matičce Praze? V době, kdy si má kamarádka pořizovala hypotéku bral její manžel okolo 25 tisíc čistého a ona měla stejně jako já, 16 tisíc čistého v průměru.
Jo to by jste pánové museli ty frňáky vytáhnout z nejbohatšího kraje a zjistit kdo na krizi nejvíce doplatil!
Blbě žvanit vy povedení demokraté umíte, ale jak dopadla neslavně česká republika po slavné transformaci, už nepíšete....

ZB>EM
Tak předně se nebavím s Vámi. Ale když už se tedy jaksi dožadujete pozornosti, pak Vám napíši toto:
Uvedla jste, že uvěřili nějakým šoumenům. Pokud si někdo bere hypotéku na základě víry, tak je magor. Tečka.
Jinak jsem z jižních Čech, což také není zrovna bohatý region a plat mám průměrný. Přesto jsem s ním spokojen.
 

mb > ZB
tak to jste dítě štěstěny ... já mám plat podprůměrný a celkem me to se ... štve ...
 

ZB > mb
Pane mb, vzhledem k mým životním potřebám mám skoro nadbytek.
 
 atd.



Pro další příklady nemusím chodit daleko. V poslední době autoři omezili diskuse na řadě výborných serverů, třeba na http://tribun.name/, na https://vlkovobloguje.wordpress.com/ a dokonce i na http://www.dfens-cz.com/.
Diskuse se totiž nesou v silně osobním duchu. Se snahou urážet, když už nemám argumenty. Nemluvě už o tom, že mnohé diskuse nesou znaky, že do nich jsou nasazeni trollové, kteří mají za úkol jakoukoliv konstruktivní diskusi v zárodku potlačit.
Zajímalo by mne, jestli to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze?
Nechci si připustit, že by to taky mohla být naše národní vlastnost...

26.11.14

Alternativní projev

Nadchlo mne, že skupinu inteligentních (sic!) lidí pobouřila kritika rektora UK Tomáše Zimy za prohlášení, ve kterém si drze dovolil říci toto: “Hlasité protesty některých účastníků narušily nejen projevy vystupujících, ale i hudební vystoupení univerzitního sboru. Hvízdot ozývající se při zpěvu studentské hymny považuji za neúctu a pošlapání památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989“.

Soudnému člověku z toho musí být jasné, že rektor nemá k ruce ani kvalitního sepisovatele projevů ani schopného padělatele historie. Snad mu budiž omluvou fakt, že školství (včetně vysokého) je u nás značně podfinancované, a tak si dostatečně servilního hlupáka nemůže zaplatit. Ačkoliv z přehledu podpisů pod otevřeným dopisem by mohl vyplývat opak...

Dovolil bych si mu proto nabídnout, zcela nezištně, alternativní text. Snad jej použije, až zase bude americká ambasáda organizovat další protestní mejdan.

Česká republika si v uplynulých dnech připomněla mnoha akcemi události 17. listopadu let 1939 a 1989. Jednou z nich bylo i shromáždění (...vhodně doplnit místo a čas...). Žijeme dnes v demokratické společnosti, kdy právo bezvýhradně souhlasit s vrchností je nezpochybnitelným nárokem všech poddaných. Nesouhlasně se vyjadřujme ke všemu, co českou televizi trápí a znepokojuje, zkrátka a dobře buďme aktivní.

Osobně se domnívám, že někteří účastníci pražského Majdanu měli využít jiné příležitosti a jiného způsobu pro vyjádření souhlasu se současným politickým děním v naší vzkvétající zemi. Děkuji svým jménem všem, kdo se včerejších oslav zúčastnili a aktivně přispěli - jak pomocí vajec, tak dlažebních kostek a dokonce i humanitárních samopalů - k upevnění demokracie.

Chraňme si proto vydobyté ideály a hodnoty svobody a demokracie!


P.S. Plný text kritizovaného prohlášení lze najít zde.

Další neuvěřitelná manipulace

Ať už si o prezidentu Zemanovi myslíme cokoliv, v jednom má pravdu.
Ta lživá a bezcharakterní mediální masáž je účelově manipulovaná ve stylu velikého Orwella.
Zde je jeden z mnoha příkladů:
http://www.youtube.com/watch?v=_ZsBa4mVafY&feature=player_embedded
Autoři videa se mýlí pouze v jednom ohledu: těch 135 korun měsíčně si platíme za ještě větší, lepší a kvalitnější lži z ČT.

17.11.14

Blahoslaveni chudí duchem...

Už víckrát jsem si v tomto blogu "naběhl" tím, že jsem reagoval na informaci, která se později ukázala jako nepravdivá. Vědom si toho a vědom si, že vycházím z jediného pramene (článek na ArmyWeb z 12.11.2014), upozorňuji všechny p.t. čtenáře, že to nemusí být pravda. Přesněji: že doufám, že to je jenom hloupý žert. Z uvedeného zdroje přesto cituji:
Vláda plánuje už v první polovině prosince projednávat zásadní novelu branného zákona. Ta mimo jiné umožní nařídit odvody občanů i tehdy, pokud bude mít kabinet jen náznak reálného nebezpečí. Dosud se mohly odvody do armády vyhlašovat pouze v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu...
Tak nevím. Branná povinnost státu je správná, ba potřebná. My starší si ještě dobře pamatujeme, že to je "ta nejčestnější povinnost". Budiž. Co se mi na tom tedy nelíbí?
Nelíbí se mi čertovo kopýtko, ukryté ve větách: "Vláda vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření k jejich snížení. K provedení toho může vláda nařídit zahájení odvodního řízení k posouzení schopnosti občanů vykonávat vojenskou činnou službu."
Co by vláda mohla považovat za rizika, která ohrožují stát, totiž nikdo přesně nevysvětlil.
"Vyplynulo by to z mezinárodní bezpečnostní situace i z informací od našich zahraničních spojenců a zpravodajských služeb," údajně řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Dovedu si docela dobře představit, že vláda bude za "riziko ohrožení státu" pokládat to, co určí jejich loutkovodiči. Třeba že nový Saddam Hussein II. začne opět připravovat neexistující chemické zbraně. Nebo že v zájmu udržení světového míru bude potřeba nejen humanitárně bombardovat Srbsko, Afghanistán, Sýrii, ...), ale také tam vyslat mírové pluky.
Kolem sebe pozoruji skupiny mladíků (a mladic?) a divím se, že nechápou, jak začínají být v ohrožení. Že v klidné nevědomosti čekají, až jim někdo dá povolávací rozkaz. Až jim někdo zavelí, aby šli do útoku a nechali se zabít ve jménu idejí, které nemají. Aby se nechali zmrzačit a postřílet jen proto, že bude potřeba zničit staré a nakoupit nové zbraně. Jen proto, že se to bude hodit třeba nějakému nositeli Nobelovy ceny za mír.
Pozoruji ty skupiny a přál bych si, aby pochopili, jaká hnusná hra se s nimi hraje. A moc se bojím, že až to pochopí, bude už pozdě.
Novela navíc rozlišuje mezi úmyslným vyhýbáním se branné povinnosti a opominutím či neúmyslným činem. Pokud by se někdo vyhýbal odvodnímu řízení úmyslně a opakovaně, nejednalo by se už o pouhý přestupek. Takové jednání by bylo možné postihnout podle trestního zákoníku.

5.11.14

Vyznamenávání v Zemanově režii vzbudilo rozruch

Česká mediální žumpa zase měla o čem psát.
 
Prezident Zeman si dovolil vyznamenat/nevyznamenat několik významných/bezvýznamných osobností (nehodící se vyškrtněte). O některých nominacích se hodně diskutovalo; někdo prohlásil, že vyznamenání od Zemana nepřijme, jiní už vyznamenaní vyhrožovali, že svá vyznamenání vrátí a další jej opravdu (skoro) vrátil.
 
Zvlášť pikantní mi připadly věty, jako "Prezident ocenil filmové tvůrce, kteří se nikterak nezasloužili o stát, pouze mu ve své profesi pomohli k politické kariéře. To je nechutné a jako občan k tomu nemohu mlčet". Pikantní mi připadají v kontextu jiných neuvěřitelných servilností.
 
Podívejme se například na nositele nejvýznamnějšího českého vyznamenání, Řádu Bílého lva. Ten se uděluje, resp. propůjčuje "osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo nebo Českou republiku". Z nich vyjímám postupně podle data udělení:
  • Benito Mussolini
  • Čankajšek
  • Fidel Castro
  • Leonid Iljič Brežněv
  • Muhammad Rezá Pahlaví
  • Muammar Kaddáfí
  • Jásir Arafat
  • Bill Clinton
  • Michail Sergejevič Gorbačov
  • Lech Wałęsa
  • Alexander Dubček
  • Václav Havel
K tomu snad není co dodat. A pokud ano, tak jedině to, že já sám bych se mezi takovou společností ocitnout nechtěl.

Omluva společensky labilního optimisty

Milým čtenářům se upřímně omlouvám za to, že jsem před časem podlehl skepsi a pesimismu, a proto jsem přestal psát svůj blog.


Když jsem viděl, co se děje v politice i ve státní správě, nabyl jsem dojmu, že už nemá cenu něco psát ani publikovat, protože nastal blázinec a marasmus a absurdistán a vůbec to nejhorší, co může být.


Dnes, skoro po roce, to vidím podstatně optimističtěji: to vůbec ještě nebylo nejhorší!


Za ten rok se to ještě víc zhoršilo a jede to sešupem rychleji a rychleji ... a orchestr na horní palubě Titaniku vyhrává.


Jenže mezitím jsem pochopil, že bez ohledu na to, kam se Titanik řítí, tak nelze mlčet. Slušný člověk má povinnost se bránit a má povinnost se ozvat, ať je jeho hlas jakkoliv slabý a bezvýznamný.


Takže asi tak.