Nadchlo mne, že skupinu inteligentních (sic!) lidí pobouřila kritika rektora UK Tomáše Zimy za prohlášení, ve kterém si drze dovolil říci toto: “Hlasité protesty některých účastníků narušily nejen projevy vystupujících, ale i hudební vystoupení univerzitního sboru. Hvízdot ozývající se při zpěvu studentské hymny považuji za neúctu a pošlapání památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989“.
Soudnému člověku z toho musí být jasné, že rektor nemá k ruce ani kvalitního sepisovatele projevů ani schopného padělatele historie. Snad mu budiž omluvou fakt, že školství (včetně vysokého) je u nás značně podfinancované, a tak si dostatečně servilního hlupáka nemůže zaplatit. Ačkoliv z přehledu podpisů pod otevřeným dopisem by mohl vyplývat opak...
Dovolil bych si mu proto nabídnout, zcela nezištně, alternativní text. Snad jej použije, až zase bude americká ambasáda organizovat další protestní mejdan.
Česká republika si v uplynulých dnech připomněla mnoha akcemi události 17. listopadu let 1939 a 1989. Jednou z nich bylo i shromáždění (...vhodně doplnit místo a čas...). Žijeme dnes v demokratické společnosti, kdy právo bezvýhradně souhlasit s vrchností je nezpochybnitelným nárokem všech poddaných. Nesouhlasně se vyjadřujme ke všemu, co českou televizi trápí a znepokojuje, zkrátka a dobře buďme aktivní.
Osobně se domnívám, že někteří účastníci pražského Majdanu měli využít jiné příležitosti a jiného způsobu pro vyjádření souhlasu se současným politickým děním v naší vzkvétající zemi. Děkuji svým jménem všem, kdo se včerejších oslav zúčastnili a aktivně přispěli - jak pomocí vajec, tak dlažebních kostek a dokonce i humanitárních samopalů - k upevnění demokracie.
Chraňme si proto vydobyté ideály a hodnoty svobody a demokracie!
P.S. Plný text kritizovaného prohlášení lze najít zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat