Článek Jana Čulíka Studovat nemusíte, stačí si seminárky koupit v e-zinu Britské listy rozpoutal čilou polemiku přesto, že jeho autor objevil dávno objevené. Ano, jako my všichni, i studenti mají snahu jít cestou nejmenšího odporu. Ano, i oni mají snahu absolvovat maximum předmětů s minimem deformační energie. Ano, tak to je, bylo a bude a kdo předstírá, že jako student byl lepší, ten to dělá dodnes!
Seminární práce se zadávají proto, aby se student něco naučil. Je nesmyslné podvádět a koupit (nebo opsat) si ji na internetu. Ale stejně nesmyslné je, zadávat studentům bezúčelné, v praxi nepoužitelné práce, sloužící jen pro práci samu. Věřím, že v tomto případě je vina spíše na straně pedagoga, že se víc nezamyslel a (jednak) nezadal seminárku zajímavější a (druhak) že ji nezadal způsobem, který vylučuje bezduché kopírování.
Vím, o čem mluvím. Už před lety, když ještě málokdo věděl, že existuje něco jako "počítačové sítě" (a skoro nikdo je neuměl používat), jsem byl překvapen, jak během zkoušky z informatiky najednou vzrostla zátěž naší školní sítě. Ano, tušíte správně. Zatímco zkoušení studenti seděli v učebně u počítačů a potili se na zkoušce, o dvě učebny dál mnohem rozsáhlejší kroužek napovídačů, obklopen učebnicemi a poznámkami (tehdy ještě neexistoval internet) po síti konzultoval a napovídal! Musím poznamenat, že jsem na to tenkrát nahlížel vcelku milostivě. Hlavně proto, že učím informatiku a tohle, tenkrát, vyžadovalo docela slušné znalosti v oboru.
Ale od té doby vím, že zkouškové otázky je potřeba zadávat "křížem". To znamená, že kdybych byl češtinář, nikdy bych se nezeptal: "co napsal Karel Čapek?", protože to se dá snadno opsat. Ptal bych se třeba "kteří vynálezci vystupují v románech Karla Čapka?".
Žádné komentáře:
Okomentovat