Všechno je jinak

Lidovecký ministr Cyril Svoboda jako první z politiků veřejně připustil, že volbu hlavy státu provázejí zákulisní obchody. Ve své aktuální korespondenci voličům a kolegům přiznal, že lidovecké hlasy pro Václava Klause přinesou straně zákon o církevních restitucích.

Tuto zprávu dnes přinesly hlavní zpravodajské servery. Na serveru Aktuálně se k ní rozhořelo několik neobvykle rozsáhlých diskusí: třeba zde a nebo zde.

Když si odmyslím přispěvatele s obsesívní psychotickou poruchou (nick Mandrake), tak se příspěvky dají rozdělit do tří skupin:
- první skupina je postupem KDU-ČSL, zejména kupčením kolem prezidentské volby zklamána až znechucena;
- druhá skupina ukazuje, kde vlastně katolická církev k majetku přišla (např. Bílá hora), a je tím zklamána až znechucena;
- třetí skupina prorokuje, že KDU-ČLS si tímto krokem definitivně vykopala hrob, je jím zklamána až znechucena.
Nejčastější ovšem jsou příspěvky, ve které se kombinují všechny tyto postoje současně.

Já se ovšem domnívám, že všechno je jinak. Našim poslancům sice můžeme vyčítat ledacos, ale nedostatek chytrosti k jejich chybám rozhodně nepatří. Když se na situaci podíváme čistě rozumově, bez emocí, tak to uvidíme jasně.

Volitelnost KDU-ČSL se dlouhodobě pohybuje těsně nad pětiprocentní hranicí a v poslední době zase nabrala směr dolů. Loď se potápí. Řadoví poslanci mají šanci tak 50:50, že se s KDU-ČSL znovu dostanou do parlamentu. Řadoví poslanci mají mnoho cest, jak se dál dobře živit a jak se udržet u koryta: mohou se plynule překabátit do jiné strany (někteří z nich nikoliv poprvé), mohou si opatřit lukrativní pozici v některém penězovodném ministerstvu.

Ale co mají dělat poslanecké špičky? Jít někam pracovat? To není dostatečně lukrativní (nehledě na to, že by to mnozí neuměli). Ze svého působení v čele strany jsou příliš známí a "profláknutí", takže do příštího parlamentu (resp. do vedoucích funkcí) by se stejně nedostali, i kdyby se KDU-ČSL jako taková nějakým zázrakem přehoupla přes magickou hranici 5%. Ze stejného důvodu nemohou ani doufat, že by se uplatnili v jiné straně. Co jim tedy zbývá?

Jediná možnost je, potopit KDU-ČSL a od jejich trosek se odrazit k poslednímu skoku výš. Tedy: na následujících 60 let si vytvořit bezpečný penězovod, kterým bude od státu k církvím proudit 300 miliard. Ty peníze samozřejmě nepotečou samospádem: někdo je bude muset spravovat, rozdělovat, kontrolovat. Někdo je bude muset opečovávat, aby neplesnivěly ve slamníku, ale aby se hezky otáčely a vydělávaly. A na to bude potřeba zřídit důležité úřady a orgány, ať už státní anebo církevní.

Být takovým správcem a rozdělovačem státních peněz, to teprve bude prebenda! Kam se na to hrabe šéf státního ČEZu s nějakými umolousanými 670 milióny! To bude krásné teplé místečko za větrem, se zaručenými příjmy, bez rizika a bez zodpovědnosti. Takové hezké místečko pro naše lidovecké bratry. Pro čelné představitele KDU-ČSL, kteří se osvědčili.